wz

Starodávné skřetí básně

O skřetech

Píseň o nepřátelích

Šedivá organická soustava

Skřeti

O skřetech

Skřetí horda napla sítě,
nesnaž se, chytí si tě.
Slyšíš? To bubny jsou!
Umřeš dřív než rohy zadujou.

Skřet je velký, nebojácný,
u něj strach je dosti vzácný.
Však každý malý ví,
co legendy vypráví:
„Skřetí horda vpřed se dala,
a všem elfům kuráž vzala
Skřeti ničí, pálí, žerou,
a zákony, na ty serou.
Skřeti, ti škaredí jež smrdí,
blechy v kožichu je svrbí.
Skřeti plení, vraždí zabíjí
což se lidem nelíbí.
Však platné jim to prd.
Se skřety přijde Smrt.“

Ten kdož skřety nepozná,
jistě změny rychle dozná.
Hned nad ohněm se opéká,
pečen ve vlastní šťávě.
Tuk a pot ho obtéká.
Skřeti nežerou jen zdravě!

Kmenů mnoho, bojů taky,
skřetů jsou však přímo mraky.
Nejslavnější z kmenů všech,
o němž slyšel každý Čech.
Ten jež je na výsluní furt,
hrdě si říká Tepelgurth.

Když skřet se na tě obrátí
Ty naděláš si do gatí.
A všichni (i ti bohatí)
víme co o skřetech platí:
„Skřeti to je rasa slavná,
nemá na ni druhá žádná.“

Píseň o nepřátelích

Hoši, hoši, hoši
co jste našli v koši ?
Našli jste svou večeři,
to vám věru nesvědčí.
Máte ňákou divnou barvu,
my z vás máme jenom srandu.
my vás teďka pobijem,
a pro jistotu poblijem!

Šedivá organická soustava

Vhodné k recitaci ve stokách nebo na hřbitovech.

Tma krouží nad hladinou
stín protíná další stín
Měsíc zhlíží s poklonou
na zkrvavený leknín

Chýše stará na břehu
komín zcela zbořený
Od jezera ve sněhu
vedou šedé stopy k ní

V oknech vlají zbytky tkáně
na podlaze obraz z kostí
V kleci uhynulé káně
Zavítali strašní hosti

V noci přišli, ode břehu
nečekaná pohroma
Její srdce v kostí středu
značí oko Saurona


Skřeti

Skřeti to jsou páni
S elfy nejsou kamarádi
Mají zbraně , nosí zbroje
Rádi jdou do boje
Skřeti jsou borci a není nad ně
Nebojuje se s nimi snadně
Skřeti jsou bozi - jo to jsou
Elfa zabijou i nohou bosou

Mapa webu:   Hlavní stranaDokumentyPísně a básněSkřetí básně