wz

Kterak KOPR ke jménu přišel

-veršovaný hrdinský epos-


Vlastní dílo

Poznámky





Kterak KOPR ke jménu přišel

Kdysi dávno Ilúvatar svět stvořil,
hradbu své fantazie zbořil.
Mnoho bohů světlo světa spatřilo,
Z Ilúvatara se zrodilo.

Mezi nimi jeden byl,
co rád jedl jen a pil.
On neznal jméno své,
nemohl přijít na žádné.

I řekl si, že na cestu dá se,
jméno hledat vydá se.
Sekeru vzal na rameno,
do zbroje oděl své tělo.

Měch svůj plný piva měl,
úsměv na rtech se mu skvěl.
Okované obul boty,
cesta může trvat roky.

Vyrazil už, svět mladý byl,
nepřátele mnohé sekerou pobil.
V mnoha bojích zvítězil,
Nestvůry pekelné porazil.

Jako prvý trola zřel,
to by bylo, by nezemřel.
Sekerou rozmáchl se on,
rychlý byl trolův skon.

Poté elfi přepadli jej,
řekli však jen jejej.
Mocně sekerou ťal,
kapitán elfí neřekl ni pal.

Tu draka spatřil náhle,
i řekl mu: "dál ne!"
Drak usmál se jen,
a vypustil rudý plamen.

Hrdina měl však oheň rád,
vydžel by tak pořád.
Sekeru svou pozvedl,
do netvora ji zabodl.

I došel k městu velikému,
zlatému a stříbrnému.
Maiar tam žili, duchové,
velcí, těžcí bossové.

Když hrdinu spatřili,
na zem se smíchem svalili.
On od krve byl a spocený,
cestou dlouhou zmučený.

Jim hloupé to připadalo,
říkali mu hovado.
Fuk jim bylo, že draka přemohl,
trola zabil, i elfí předvoje.

Smáli se, že se namáhal,
ač bůh, takhle pracoval.
Oni prý leží jen,
jedí a pijí celý den.

Tu hrdina rozlítil se,
že marno namáhal se.
Sekeru po Maiar hodil,
rohu s vínem se chopil.

Vylezl na piva sud,
zdálo se mu to good.
Jedl, slavil, pil.
pak to náhle pochopil.

Maiar začali se strachovat,
on začal náhle chovat...
kurevský práci odpor,
jak nesvede to žádný netvor.

Kurevský Odpor PRáci,
dobrá to věc, arci.
Zkrátil to na své jméno,
KOPR, ať znají všichni toto.

Nahoru


Poznámky

Kterak Kopr ke jménu přišel je podle všeho jedna z nejstarších (ne-li úplně nejstarší) skřetí literární památka. Podle rozboru zvířecích exkrementů, které byly nalezeny na originálním pergamenovém svitku, vědci z Angmaru a Mordoru usuzují, že pochází přibližně z 2.poloviny Druhého věku, což by znamenalo, že je mnohem starší, než dochované elfí literární památky. Elfí vědci to pochopitelně popírají a není vyloučeno, že udělají cokoliv, aby tuto překrásnou, epickou báseň, či spíše hrdinský epos, označili za falzum a jeho objevitele za podvodníky.

Teď však něco málo k tajuplným okolnostem, za nichž byl epos objeven. I stalo se, že přibližně před pěti lety projížděl Starým hvozdem v Kraji, domově Hobitů, obchodník z Gondoru, Roweus Gerres. I stalo se však, že nutně potřeboval na záchod a tak sešel ze stezky, a zamířil hlouběji do lesa. překročil padlý strom a ke svému úžasu se propadl do podzemní místnosti. Následkem pádu byl nehezký výtvor v obchodníkovo kalhotách, ten si toho však v objevitelském zápalu ani nevšiml. Uprostřed jinak zcela prázdné místnosti byla zamčená truhla. Jelikož neměl u sebe nic, čím by ji otevřel, obchodník ji vynesl ven, kde zjistil, že je v ní jen pro něj bezcenná listina. Zanechal ji tedy v knihovně v elfím městě Šedé přístavy. Tam tato velevzácná listina odpočívala celé dva roky, než si jí všiml čaroděj Ragefast, který ji zcizil a draze ji prodal Nazghúlúm. Ti ji v Minas Morgulu podrobili přísnému vědeckému zkoumání. Jakmile rozpoznali její hodnotu, přivolali na pomoc své kolegy z Angmaru a také několik grafologů z Umbaru a Haradu.

Zcela vědecky bylo zjištěno a ověřeno, že lisina je velice stará a vzácná. Bylo zřejmé, že ji psal někdo vysoce vzdělaný, v eposu se totiž nachází mnohé knižní a mezi prostými lidmi nepoužívané výrazy a slovní spojení. No a protože byla psána černou řečí Mordoru a nepříliš úhledným, vyloženě skřetím rukopisem, je naprosto jasné, že tuto nevídanou památku musel napsat nějaký ze skřetích šamanů-stařešinů.

A co o eposu soudí literární vědci ? Profesor Ibn-Marselis z Haradu tvrdí, že epos je doslova prodchnut anaforami, epizeuxy, metaforami, aliteracemi, paronomáziemi, asyndetony a polysyndetony, antitezemi a gradacemi, prý tam nechybí ani množství inverzí, elips, aposiopesí, personifikací a oxymorónů. V eposu lze prý také nalézt synekdochy, epitetony, hyperboly, eufemismy, alegorie a symboly. Magistr Čargh-burz z Mordoru se zase domnívá, že epos je nejvýznamnějším historickým objevem za poslední 1316 let, poněvadž dílo má nedocenitelný význam pro světovou literaturu a zároveň řadí skřety do čela národů s literární historií.

Nahoru

Mapa webu:   Hlavní stranaDokumentyPísně a básněSkřetí eposyKterak KOPR ke jménu přišel